Historie a architektura

Historie

Projekt KDE Linux vznikl z iniciativy skupiny klíčových přispěvatelů KDE v kancelářích společnosti Tuxedo Computers během úvodního sprintu Plasma na začátku roku 2023 v německém Augsburgu. Jeden z nich – zkušený vývojář KDE Harald Sitter – sestavil a začal vylepšovat prototyp, který veřejnosti představil během konference Akademy 2024 (prezentace, nahrávka).

Následovala alfa verze na konferenci Akademy 2025 ([prezentace](https://conf.kde.org/event/9/contributions/265/ attachments/171/220/growth.pdf), záznam).

Důvod existence

  • Stát se "operačním systémem KDE", aby KDE mohlo navazovat přímé vztahy s výrobci hardwaru a uživateli
  • Prezentovat software KDE v tom nejlepším světle
  • Nabídnout vysoce kvalitní uživatelský zážitek (UX), který se vyrovná nebo dokonce předčí zážitek z proprietárních alternativ
  • Nenutit uživatele, aby ručně instalovali ovladače zařízení, volitelné funkce KDE atd.
  • Musí být vysoce spolehlivé a snadno obnovitelné
  • Zlepšit software KDE nasazený pomocí kontejnerových aplikací a operačních systémů založených na obrazech obecně
  • Naši vývojáři mohou jakoukoli verzi použít jako hlavní systém pro interní testování vlastních produktů

Věci, o kterých jsme se vědomě rozhodli, že nám na nich právě teď nezáleží

  • Proprietární ovladač jádra od společnosti NVIDIA pro grafické karty starší než NVIDIA GTX 16xx (novější modely využívají open-source moduly jádra, které jsou součástí balíčku).
  • VirtualBox – vyžaduje moduly jádra mimo hlavní větev, zatímco ostatní řešení pro virtuální stroje fungují bez problémů.
  • VPN specifické pro jednotlivé dodavatele – vyžadují vlastní moduly jádra mimo hlavní větev

Architektura

Design

KDE Linux vychází ze zkušeností získaných v rámci předchozího projektu KDE neon a klade důraz na odolnost, schopnost obnovy, uživatelskou přívětivost a nízké nároky na údržbu. Návrh je do značné míry inspirován myšlenkami tvůrce systemd Lennarta Poetteringa o návrhu operačních systémů (OS) a systémových rozšířeních.

KDE Linux je tedy operační systém "založený na obrazech". To znamená, že celý základní operační systém je dodáván jako jeden celek, namísto toho, aby byl rozdělen na tisíce balíčků, které se na vašem počítači sestavují do finálního produktu.

Tento model se někdy označuje jako "neměnný", protože základní operační systém nelze upravovat stejným způsobem jako tradiční operační systém sestavený z balíčků. Tato terminologie však může být zavádějící; v systému KDE Linux je ve formě obrazu jen pro čtení poskytován pouze adresář /usr, zatímco vše ostatní v systému lze upravovat stejně jako v jakémkoli jiném operačním systému založeném na Linuxu. A /usr lze upravovat pomocí rozšíření systemd.

Vysokoúrovňová implementace

Jako zavaděč se používá systemd-boot.

Zaváděcí obraz je diskový obraz ve formátu .raw, kompatibilní s ISO, vytvořený pomocí nástroje mkosi. Základní systém vychází z balíčků Arch Linuxu, přičemž většina komponent KDE byla sestavena pomocí nástroje kde-builder. Některé aplikace KDE a aplikace třetích stran jsou předinstalovány ve formátu Flatpak.

/ je svazek Btrfs s právy pro čtení i zápis. /usr je na něj připojen ve formě obrazu/souborového systému EROFS. Aktualizace systému zahrnuje stažení nového obrazu a doprovodného sjednoceného obrazu jádra (UKI). Na disku jsou v daném okamžiku uloženy 3–4 z těchto obrazů operačního systému a jejich UKI, což umožňuje vrácení zpět v případě problémů po aktualizaci.

Malý pomocný program aktualizuje adresář /etc podle obsahu v adresáři /usr/share/factory/etc v aktivním obrazu operačního systému, a to u všech položek, které jste sami nezměnili. Snímky adresáře /etc ve formátu Btrfs se generují automaticky.

/home je podsvazek Btrfs.

Aplikace určené pro uživatele, které se zobrazují v "Discoveru", pocházejí z Flathubu.

Systém neobsahuje žádný správce balíčků, ale pro instalaci softwaru, který není k dispozici jako aplikace Flatpak, existuje několik způsobů. Jedná se o dynamicky se vyvíjející téma, které se v průběhu času pravděpodobně bude měnit.

Tento přípěvek napsal pod licencí CC-BY-4.0.